Slovník a mapy Kréty

Satelitní mapa Kréty

Krásný pohled z družice NASA na Krétu

Jak rozumět řečtině a jejím typickým gestům

Řečtina paří k těžším jazykům. Prvním problémem je odlišná abeceda, ale také gramatika a poměrně složitá výslovnost. S pomocí „BARBA JANNISE“ budete brzy schopni překonat běžné denní překážky v rozhovoru.

Jassas/jassu = Dobrý den, nazdar. Já Su (jiá sas – mn. č.)

•  tento pozdrav můžete používat běhm celého dne a to při příchodu i odchodu.

•  Zdravíte zdviženou dlaní.

Eladó = Pojďte sem.

•  napřáhněte ruku dopředu, dívejte se na ni, usmívejte se.

Thélo na su milíso = Rad bych s Vámi mluvil.

•  lehce vysuňte spodní ret a sáhněte si na něj ukazovákem.

Kalós órises stin eláda = Vítejte v Řecku.

•  držte svou skleničku v jedné ruce a druhou ruku zvedněte dlaní vzhůru a mírně se usmívejte.

Ti kánete (mn. č. Ti kánis) = Jak se vám daří?

•  otočte 4 – 5x rukou z jedné strany na druhou a zdvihněte obočí s tázavým výrazem.

Na pió káti = Něco k pití.

•  zakloňte hlavu a položte palce na ústa, prsty mějte sepnuty dohromady.

Jazykový slovníček

Zvláště mladí lidé hovoří cizími jazyky. Především se domluvíte anglicky, ale také německy. Znalost němčiny je typická obvykle u Řeků, vracejících se z práce z Německa. Na venkově je znalost jazyků stále malá, proto doporučujeme naučit se některým základním výrazům v řečtině.

Novořečtina se podstatně liší od starořečtiny, i když počet slov, která se píší od Homérovy doby stále stejně je značný – odchylky jsou ve výslovnosti. Existují též poměrně odlišné formy novořečtiny: DIMOTIKÍ (lidová nebo hovorová řeč) a KATARÉVUSSA (vystříbená, úřední a spisovná řeč). Všechny úřední listiny, oznámení a pokyny, také politické články v novinách byly dříve psány katarévussou. Byla srozumitelná všem, kdo znali starořečtinu. Hovorovou řečí byla dimotiki, jež se stala v roce 1975 úředním jazykem. Došlo k tomu jako výsledek dlouhého, organického vývoje řečí, nejdéle a nejsložitěji se prosazovala v novořecké literatuře. Rozdíly mezi umělou, dřívější a lidovou (např. v gramatice a slovosledu) jsou značné.

Slovníček

- Dobré jitro, dobrý den - Kaliméra

- Dobrý večer - Kalispéra

- Dobrou noc - Kaliníchta

- Nazdar (při odchodu) - Jiá su/ jiá sas (mn. č.)

- Jak se máte? - Ti kánete?

- Mluvíte německy? - Miláte jermaniká?

- Mluvíte anglicky? - Miláte agliká?

- nerozumím - den katalavéno

- promiňte - sognómi

- ano - né (hlavu otáčet na stranu)

- ne - óchi (hlavu zvedat)

- prosím - parakaló

- děkuji - evcharistó

- včera - chtés

- dnes - símera

- zítra - ávrio

- otevřeno - anichtó

- zavřeno - klistó

- kdy? - Póte?

- Co to stojí? - Póso Káni?

- Kde je WC? - Pu íne i tualétes?

- Kde je lékárna? - Pu íne famakío?

- Kde je lékař? Zubař? - Pu íne jatrós? (Odondojatrós?)

- informace - pliroforíes

- autobus - leoforío

- nádraží - stathmós

- banka - trápeza

- trajekt - ferr -- bout

- jízdenka - isitírio

- letiště - aerodrómio

- letadlo - aeropláno

- zastávka - stási

- hotel - xenodochío

- restaurace - estiatório

- toaleta - tualéta

- schránka na dopisy - gramatokivótijo

- známka - gramatósimo

- pošta - tachidrómo

- pohlednice - kárta

- telefon - tilefóno

- pondělí - devtéra

- úterý - tríti

- středa - tetárti

- čtvrtek - pémpti

- pátek - paraskeví

- sobota - sávato

- neděle - kiriak

- den - iméra

- týden - evdomáda

- měsíc - mínas

- svátek - jortí

- obchod - magazí

- mléko - gála

- máslo - vůtrio

- sýr - tirí

- chléb - psomí

- cukr - záchari

- sůl - aláti

- voda - neró

- zmrzlina - pagotó

- salám - salámi

- víno - krasí

- ovoce - frúta

- zelenina - lachniká

- čaj - tsái

- káva - kafé

- pivo - bíra

- malý - mikrós

- velký - megálos

- dobrý - kalós

- špatný - kakós

- drahý - akrivós

- levný - ftinós

čísla - 1 – 10 éna, dio, tria, tésara, pénte, éxi, eftá, októ, enéa, déka

Předkrmy (orektiká)

- venkovský salát (okurka, rajčata, olivy, ovčí sýr, oliv. Olej) - choriátiki saláta

- hlávkový salát (hl. salát, cibule, kopr) - marúli saláta

- tzatziky (jogurt, česnek, kopr) - tsatsíki

- dolmádes (rýží plněný vinný list) - dolmádes

- smažené cukiny - kolokífia

- smažené lilky - melidzánes

- imám (česnek, lilky, cibule, rajčata) - immám

- fazolový guláš (rajčata, fazole, mrkev, raj. protlak, cibule) - gígantes

- ibišky (kyselé lusky) - bámjes

- plněná rajčata (rajská plněná s rýží a zapečená) - jemistá

- briam (brambory, cukíny, rajčata, česnek) - briam

- lilkový salát (lilky, cibule, citron, olej) - melitzanosaláta

- omelet speciál (např. s rajčaty) - omeléta spesiál

- smažený sýr - saganáki

- plněný lilek - paputsáki

- sýrové krokety - tirokrokétes

- hranolky - patátes tiganités

Polévky (súpes)

- slepičí polévka - kot ósupa

- rýžová polévka - súpa me rízi

- rajská polévka - súpa domátes

- rybí polévka - psarósupa

- zeleninová polévka - chortósupa

Ryby a dary moře (psária)

- kambala glóssa

- mořská parma barbúni

- parmice lithríni

- makrela koliós

- mečoun xifías

- krevety garídes

- grundle marídes

- sardinky sardéles

- chobotnice chtapódi

- sépie kalamária

Řecké specialty

- pastício (makarony, mleté maso, cibule, rajčata, sýr, bešamel) - pastício

- musaka (lilek, mleté maso, cibule, rajčata, sýr, bešamel) - musaka

- sutzukákia (karbanátky z mletého masa) - sutzukákia

- telecí guláš (s rajčatovou omáčkou) - moschári kokinisto

- suvlaki (špíz) - suvláki

- telecí kotleta - mbrizóla moscharísia

- vepřová kotleta - mbrizóla chiriní

- kuře na grilu - kotópulo scháras

- biftek - mletý biftéky

- karbanátky - keftédes

- jehněčí pečeně - arní psitó

- jehněčí žebírka - paidákia

- džuveč (jehněčí, rajčata, těstoviny) - juvétsi

- zvěřina načerno (např. telecí s raj. omáčkou na zp. zvěřiny) - stifádo

- citrony - lemóni

- hrozny - stafília

- meloun - karpúzi

- cukrový meloun - pepóni

- kompot - kompósta

- jogurt s ovocem - jaúrti me frúta

- jogurt s medem - jaúrti me méli

- karamelový krém - kréma karaméla

- zmrzlina - pagotá

- baklava - mbaklavás

- koblihy - lukumádes

- kadaifi - kadaífi